V nejbližších týdnech bude probíhat stěhování e-shopu na novou prodejnu v Ostravě (naproti základní školy Matiční). Prosíme o trpělivost s odesíláním objednávek. Děkujeme! :)
Domů / Blog / O plemenech psů - opravdové zkušenosti majitelů / Border kolie - zkušenosti majitelů, vzhled, chov,…

Border kolie - zkušenosti majitelů, vzhled, chov,…

Pokud hledáš psa, který je nejen krásný, ale také chytrý jako liška a energický jako tříletý po snídani plné cukru, pak je border kolie ta správná volba. Tahle čtyřnohá elektrárna si tě okamžitě získá. Pojďme si o ní říct něco víc!

Vzhled
Border kolie je prostě psí supermodelka. S elegantním tělem, které se pohybuje s grácií baletky, a pronikavým pohledem, který by dokázal probudit i sochu. Má hustou srst, která může být krátká, středně dlouhá či dlouhá ale vždy hedvábná a vyžadující pravidelnou údržbu. Barevné variace? Takřka nekonečné! Černobílé, hnědé, merle, červené – co si jen vzpomeneš, border kolie to má.

Péče
S krásou přichází i povinnost. Péče o border kolii není žádná procházka růžovým sadem. Její srst vyžaduje pravidelné kartáčování, aby se předešlo plstění. A co teprve drápky! Ty potřebují pravidelnou kontrolu a občasné zastřižení. Kromě toho je třeba pamatovat na pravidelné kontroly u veterináře a dbát na zdravou výživu, aby tenhle psí atlet zůstal fit.

Výcvik
Border kolie je génius mezi psy. Pokud by psi mohli skládat IQ testy, border kolie by měla na nástěnce diplom. Ale s velkou inteligencí přichází i velká odpovědnost. Potřebuje neustálou mentální a fyzickou stimulaci. Zapomeň na nudné procházky kolem bloku, tahle kráska potřebuje agility, flyball, frisbee a možná i šachový turnaj. Bez dostatečné aktivity ti doma začne šít vlastní dečky nebo stavět město z polštářů.

Kluby
Pokud jsi se rozhodl pro border kolii, je dobré se zapojit do některého z chovatelských klubů. Kluby jako Border Collie Club Czech Republic nabízejí rady, setkání, soutěže a spoustu dalších aktivit. Navíc ti pomohou s uchovněním tvého miláčka.

Uchovnění
Teď trochu formálnější záležitosti. Pokud chceš svého psa uchovnit, čeká vás několik kroků. Musí absolvovat zdravotní vyšetření, jako je test na dysplazii kyčelního a loketního kloubu, vyšetření očí a genetické testy na specifické choroby jako je třeba test alergie na léky. Následně musíte projít bonitací, což je posouzení exteriéru a povahy psa. Zní to složitě? Trochu ano, ale výsledkem je zdravý a krásný pes, který bude dělat čest svému plemeni.

Temperament
A teď to nejlepší na konec: temperament. Border kolie je energická, chytrá, věrná a neuvěřitelně pracovitá. Potřebuje majitele, který s ní bude držet krok a bude jí věnovat dostatek času a pozornosti. Když ji zaměstnáš a dáš jí dostatek lásky, získáš neúnavného společníka, který tě nikdy nezklame.

Proč pořídit pejska s PP (průkazem původu)?
Koupě border kolie s PP má nespočet výhod, které se vyplatí zvážit. Průkaz původu je vlastně rodokmen, který potvrzuje, že tvůj pes pochází z linií kvalitních a zdravých jedinců. Psi s PP jsou výsledkem pečlivého chovu, kde se dbá na zdravotní vyšetření, povahové vlastnosti a standardy exteriéru. To minimalizuje riziko dědičných onemocnění a zaručuje, že dostaneš psa s předvídatelnými vlastnostmi a temperamentem. Navíc ti PP umožní účastnit se výstav, soutěží a dalších akcí pořádaných chovatelskými kluby. Když si pořídíš border kolii s PP, nejenže získáš skvělého parťáka, ale také podpoříš odpovědný chov a přispěješ k zachování kvality a zdraví plemene.

A to je vše o border kolii! Jestli máš energii na rozdávání a hledáš psa, který tě bude motivovat ke každodennímu pohybu a mentálním výzvám, pak neváhej. Border kolie je ten pravý parťák pro tebe.

 Článek je napsaný spíše vtipnou formou. Tak ho berte kapánek s nadhledem. Děkuji 😂😊.

Níže povídání od opravdových majitelů Border Kolie. Nic není upravené. Nezasahovala jsem do toho a nebudu protože by smysl “opravdových zkušeností” ztrácel význam. Proto si informace níže ověřte protože nemusí být pravdivé. 

Opravdové zkušenosti majitelů (NEUPRAVENÉ)

Enzo od Skučáku (ig: _enzo__bordercollie_)

Borderka je hrozne hyperaktivna, to si nekupuj, nebudeš jej stačiť. Si na ňu moc lenivá. Nechodíš predsa ani na hory. Ona potrebuje furt len behať a behať. Alebo furt zamestnávať hlavu. Proste to nie je plemeno pre teba. Tak toto boli slová, ktoré som v polroku, počas toho ako sme sa rozhodovali nad plemenom, počula asi milión krát. Vyjadrím sa nižšie :-) 
 
No a prečo borderka? Vedela som, že potrebujem plemeno, ktoré je extrémne chápave, no proste som chcela chytrého psa (bez urážky akéhokoľvek iného plemena). V tej dobe som to ešte nevedela, ale dnes môžem povedať aj to, že som potrebovala psa, ktorý mi odpustí moje chyby a bude prakticky splachovací. Čo vlastne dosť borderiek veľa veľa odpúšťa. S mojou povahou by sa mi len ťažko vychovávalo iné plemeno 😁 A tak sme našli chovku kde mali toho našeho Enza. A mali sme z pekla šťastie na perfektného psa a doposiaľ (klop klop) aj po zdravotnej stránke absolútne v poriadku. Z pekla šťastie píšem preto, pretože ma ani nenapadlo vtedy pozerať sa na nejaké zdravie. Však bude s papiermi tak je väčšia pravdepodobnosť že bude zdravý. Blbosť. Dneska by som aj toto urobila inak, ale ako píšem, my sme mali naozaj šťastie na tu správnu chovku. Dnes by som sa v prvom rade pozerala na epilepsiu v predkoch. Keď sa povie borderka a zdravotné rizika, je to asi prvá vec čo každého napadne. Ďalšie na čo by som sa rozhodne pozrela sú kĺby rodičov a predkov. A kam by už moje znalosti nesiahali, tam by som sa určite poradila s niekým skúseným. Takže zdravie rozhodne nepodceňovať. Čo sa mne osobne nepáči v bordeřím svete sú barvičky mirnix dirnix. Za mňa čím tmavšie, tým lepšie a zdravšie.
 
Taaaaak a teraz k tej hyperaktivite. Áno borderka môže byť ADHD, záleží potom či jej to majitel dovolí. Extrémne dôležité je naučiť borderku odpočívať. A nie niesú to kecy, ktoré píše každý na Facebooku. Po tých slovách, ktoré mi všetci hovorili, ktoré som spomenula vyššie, som urobila veľkú chybu na počiatku. My sme furt niečo robili len aby sa nenudil. Ale nevedel odpočívať. To vlastne nevie dodnes poriadne a ja ľutujem to, že som sa nechala stiahnuť kecami ako tomu psovi musí ísť furt mozog na 110%. Bohužiaľ som psíčkar začiatočník, takže sa učím za pochodu. Takže doporucenie pre nových majiteľov, naučiť psa odpočívať. Nie len doma ale všade. Na cvicaku keď sa necvici, v hospode pri pive, v aute proste všade. 
 
Čo sa týka učenlivosti, chytrosti, tak musím povedať že Enzo je naozaj veľmi učenlivý a rozumný. Ale myslím si, že to veľmi opäť závisí od panicka, ako nastavuje tréning a podobne a že sa to nebude zas tak extrémne líšiť od iných plemien. Nemám bohužiaľ vlastne porovnanie, píšem len to čo vidím okolo seba. Enzo veľmi rýchlo pochopí čo sa po ňom chce, ale tiež sú veci, ktoré zas tak ľahko nejdu. Napríklad povel “styď se” sme sa učili dva roky. Proste mu to nie a nie do tej hlavy ísť  😁  To si poviete však to neni zas tak ťažké, ale ako vravím niečo ide a niečo nejde tak rýchlo. 
 
Inak si ale myslím, že je borderka parťák pre všetko. Myslím teda teraz psie športy. Nech na Enza vymyslím čokoľvek, vždy sa snaží zo seba dostať maximum. Tu ma napáda ešte myšlienka, výber medzi pracovným a výstavným psom. Neviem ako to majú vystavaci, Enzo je pracak, a opravdu urobí prvé posledné a odmenou pre neho je samotná práca. Takže pokiaľ je paníček akčnejší volila by som pracovne spojenie. My sme vyskúšali už kopec športov a všetko mu išlo v rámci našich možností. Alebo respektíve vramci mojich možnosti, mne to zas tak nejde 😁 skúsili sme pasienie, hoopers, dogfrisbee, začiatky sportovky, zostali sme však pri agilitách, dogdancingu a relíčku, pretože to je niečo čo nás bavi oboch a panička tomu začína rozumieť 😁 keď to paníčka nebaví, nikdy to nepôjde na nejakej vysokej úrovni. Opäť príklad, snažili sme sa pásť dlho dlho spôsobom takým, že by sme chceli skúšky zavody atd. Enzovi to naozaj šlo, pravidelným tréningom a správnym handlingom od chovatelky sa dostal do fáze že by pravdepodobne zložil skúšku HWT aspoň. Bohužiaľ mňa tento sport nezaujal až tak moc, nerozumiem mu, stresuje ma že si nedokážem prečítať ovečky a tak keď som Enza viedla ja nebolo to vždy dobre. Takže toto robíme rekreačne. Naopak agility je naša srdcofka. Pre mňa je to nádherný sport, ktorý ale tiež vyžaduje nejaké skills od psovoda ale keď sa to naučí ako pes tak psovod tak to je krásna podívaná. Máte vidieť Enza jak sa teší keď sa ide na parkur. Takže čo sa týka športov, borderka je za mňa ideálna voľba. 
 
Ďalší bod ktorý ma napáda je borderka a rodina, deti. Tu mám názor ktorý nie je veľmi populárny asi a ani sa nebude pravdepodobne veľa ľudom páčiť. Všade sa môžeme dočítať aká je borderka mierumilovná ku všetkým. Nesúhlasím. Historky borderky vyrastali na farme s jedným pánom a so svojim stádom ovečiek, takže si myslím že fakt nemajú zakódované aby boli kamoš. Nehovorím že to nejde, zas musím zopakovať, záleží to samozrejme na panickovi. Dá sa naučiť všetko, ale poznáte na tom psovi čo robí preto aby vám vyhovel, a čo robí pretože to ma rad a chce. Enzo deti akceptuje, ale nevyhľadáva. Ešte pred dvomi rokmi by som asi povedala, že ich nema rad, ale zistila som, že len proste nechce byt v ich blízkosti. A to je to čo ja vidím, že ich akceptuje povedala by som “na povel”. Je z toho vždy trochu nešťastný, že mu zas nejaké malé čosi baštrnguje nekoordinovanymi pohybmi pri hlave. Ale drží ako hluchý dvere.  Ale opäť sú deti a deti. Deti ktoré si s ním pekne hrajú a tolerujú to, že chce mať nejaký osobný priestor, tak tie ma veľmi rad. Keď ho nejaké dieťa naháňa a narušuje mu ten jeho kľud, tak pred tým prchá. Enzo je naopak ku deťom veľmi opatrný a pozorný aby im neublížil. Takže pokiaľ psovod rodič nauci psa aj dieťa správať sa k sebe pekne potom nie je problém. Myslím ale, že to bude jedinec od jedinca, Enzo je obecne taky “emočne chladnejší”, ako panička 😁 on sa nerád mazli ani s nami dospelými. Pracovná bordera čo by sme tiež chceli že. 
 
Potom si myslím že stojí za zmienku, borderka a zlozvyky alebo to ako predvídajú. Jajaaaj, tuto veľmi veľký pozor. Čo raz dovolíte bude platiť aj po druhé, po tretie a vy zistite že máte problém. Najtypickejšie je pasienie čohokoľvek čo sa pohne, čo najviac čítam tak sú to autá. Našťastie my sme tento problém nikdy nemali, ale veľa borderiek s týmto zápasí. Pri prvom postrehu že mi pes niečo pase, by som hneď zakazovala. Takže keď prvý krát uvidíte že vám pes niečo pase a necháte to tak, on si to veľmi dobre zapamätá, že však toto robiť môžem. A toto sa môže stať napríklad aj pri tréningu čohokoľvek. U nás napríklad, spatne naučená chôdza pri nohe alebo štekanie pri dogdancingu. Dlho som to nevedomky neriešila, nechavala som to tak, a problém bol na svete. Enzo si pri chôdzi urobil  moc zlozvykov, ktoré som mu ja ale dovolila. Potom predvídanie, to ma fakt “baví” 😁 
Tréning dd: “couvej couvej Bang (mŕtvola)” - “couvej couvej poklona” a pes je v mŕtvole. “Do prkinka Enzo, teraz som chcela poklonu.” “Jaj dyť ale ja si pamatuju že tady ma byt mŕtvola tak mi to nekaž” … no toľko k tomu 😁 keď sa pripravujeme na dogdancingove skúšky nikdy nemôžem sekvencie robiť často, pretože to štvornohé šidlo si pamätá pasáže ale už si nepamätá kedy čo ide. Z posledných skúšok: ideme rovno pes pri nohe, na konci haly odbočujeme do prava a ideme robiť pri nohe osmičku v kluse. Mhm, už od polovice haly kedy sme isli rovno na mňa čumel s vytočeným zadkom do strany štýlom “no tak už už zaboč ja vím že to následuje” 😁
 
Takže záverom si myslím že je borderka skvele plemeno. Mne extrémne vyhovuje. Pri výbere by som sa určite zamyslela nad tým, či som schopná a ochotná s tým psom fakt makať alebo ho mať len ako parťáka. Ak chcem makať volila by som pracaka, ak ho chcem ako parťáka u ktorého bude menšia preddispozicia na “ADHD” volila by som výstavaka. 
Enzo & Mája 🐶
 
 
Nores Rubínové srdce a Dusty Kozí dvorek (IG: -dustyho-zoo-)
 

Border kolie mě provází už odmalička. Lásku k tomuto plemeni odstartoval jedinečný Norýsek a v roce 2021 jsem se dočkala mého vysněného štěňátka Dustíka. Borderku jsem si pořizovala hlavně jako aktivního parťáka, ale nikdy by mě nenapadlo, kolik různých aktivit s nimi vyzkouším. 

Přestože byl každý z kluků úplně jiný, nádherně se doplňovali a Norýsek byl pro Dustyho neskutečně trpělivý učitel, i přes velký věkový rozdíl (11let). Norýska jsme museli minulý rok na podzim, nechat jít ve věku 14let.

  Není borderka jako borderka a každá je úplně jiná. Oba kluci milují své paníčky, ale Norýsek byl k cizím spíše odtažitý, Dusty naopak všechny s radostí pomazlí a uslintá. 😊 

Doma nemám ten typ borderky, která se nezastaví a pořád by něco dělala. Každopádně v první řadě musím říct, že borderky jsou srdcaři. Jsou to neskutečně empatická stvoření, která Vám jsou stále v patách. Jdou po hlavě do všeho, co si vymyslíte. Dustík miluje cestování, poznávání nových míst a různá dobrodružství, která spolu zažíváme. Borderky jsou opravdu přizpůsobivé, nevadí jim jakékoliv počasí, ani venkovní bydlení v zateplené boudě. Co se týče starostlivosti nejsou nijak náročné. Samozřejmě jako většina psů línají, takže je důležité je vyčesávat.

Říká se, že border kolie je jedním z nejinteligentnějších plemen na světě. Já s tím naprosto souhlasím. Rády se učí a pro práci s páníčkem by udělali cokoliv. Má to ale i své nevýhody. Stejně tak, jak rychle se naučí nové povely si vybudují i nežádoucí chování, hlavně když se nudí. Proto je důležité ji řádně zaměstnat jak fyzicky, tak hlavně psychicky a naučit ji „vypnout“ (odpočívat). S Dustíkem jsme vyzkoušeli spoustu psích sportů, ale nejvíce nás oslovilo Rally obedience, kde jsme úspěšně složili již několik zkoušek. Je snadno motivovatelný jak na hračky, tak pamlsky. Samozřejmě taky rád zkouší moje nervy, bez zlobení by to přece nešlo 😊.

Border kolie byla vyšlechtěna k práci u ovcí. Tento instinkt k pasení je největším zádrhelem při výcviku. Projevuje se nežádoucím pasením objektu, které by vás mnohdy ani nenapadly (auta, cyklisti, stíny, mouchy,…). Pro samotného psa je to velmi nebezpečné a je důležité to včas podchytit.

Vybírejte si opravdu pečlivě chovatele, který štěňátka socializuje a rodiče budou zdravotně testováni. Jak jsem již řekla, není borderka jako borderka, tudíž vybírejte podle toho, co s ní chcete dělat a jakou povahu očekáváte.

Mám již bohužel zkušenost s operací u Dustyho. Přibližně v 7 měsících mu byla zjištěna OCD – osteochondróza v pravém ramenním kloubu. OCD je onemocnění chrupavky – postižená chrupavka roste abnormálně a může dojít k poškození, až odloučení její části. Testování na toto onemocnění je i podmínkou ke vstupu do chovu. Dusty podstoupil operaci, po které následoval 3měsíční klidový režim. Nejspíše byla tato záležitost způsobena rychlým růstem. Dnes už je všechno v pořádku a můžeme bez omezení sportovat.

Uuuf, snad jsem napsala všechno podstatné. Nezapomeňte, že pokud se pro borderku rozhodnete, bude vám oddaným společníkem při všech dobrodružstvích. 

 

Cloe z České Kanady - Ovčárna (IG: border_cloe_a_chamberlain)

Border Kolie je moje vysněné plemeno. V naší rodině byl vždycky nějaký pejsek, ale že bychom byli pejskařská rodina, to se opravdu říct nedá. Měli jsme pejsky typu Jorkšír, ale já si vždycky přála právě Borderku. Moc jsem obdivovala, jak závodí v agility, jak jsou mrštné, rychlé a chytré. No a když přišel ten správný čas, tak jsme si s přítelem po dlouhém uvažování pořídili Cloe, naší vysněnou Borderku. 😊

Cloe je typická standardní Border Kolie, inteligentní, učenlivá, výborně ovladatelná, miluje práci a pohyb. Borderky jsou workoholici. Nic se ale nemá přehánět, proto je opravdu velmi důležité, naučit Border Kolii odpočívat. Je naprosto oddaná svému pánovi, snadno se přetáčí a dokud byste ji nutili pracovat, dělala by to až do úplného vyčerpání.

Je to ovčácký pes. Většina lidí si ji bohužel plete s pastevci. Rozdíl mezi ovčáckým a pasteveckým psem je, že pastevecký pes stádo pouze hlídá, ovčácký pes ale stáda ovcí nahání. U Border Kolie se můžete setkat s tím, že bude pást i jiné, nežádoucí věci, například kola, stíny, ptáky nebo auta. Toto nežádoucí pasení je potřeba utnout už v samém počátku, protože je velmi nebezpečné. Pasení totiž znamená, že chce ovčácký pes dohnat a zastavit pohybující se předmět, například u pasení auta by toto mohlo dopadnout opravdu fatálně.

S Cloe jsme se právě s tímto pasením aut setkali, ještě když byla malé štěně. Bylo opravdu časově i psychicky náročné toto chování odnaučit, ale povedlo se nám to a teď je na ní 100% spolehnutí. Cloeinku můžeme mít skoro kdekoliv to jde na volno, chodí spolehlivě u nohy. U málo frekventovaných silnic je naučená, že když slyší auto jde ke straně, lehne si a čeká než projede. Mnohdy už o autu ví mnohem dříve než my.

Border Kolie jsou opravdu velice chytré, předvídavé, až vyčůrané. Když nemají dostatek využití a odpočinku, vymýšlí si různé návyky a zlozvyky. Proto si myslím, že ten, kdo by si jí chtěl pořídit, by to měl opravdu dobře promyslet.

S Cloeinkou se věnujeme především právě pasení ovcí, které ji neskutečně baví. Dále se pak začínáme věnovat noseworku. Miluje dlouhé túry, běhaní, balanční cvičení, hlavolamy.. Prostě všechno, co si člověk vymyslí. 😊

 

Fína Z trnitých akátů (@boc_connie)

Borderka byla můj sen, který se mi splnil. Dostala jsem fenku Connie, v PP Fínu Z trnitých akátů, která se narodila 29. 3. 2012 a tento rok jsme spolu 12 let❤️ Toto plemeno rozhodně není pro každého, protože potřebuje citlivý a zároveň důsledný přístup. Je velice aktivní a pro spokojený život potřebuje pracovat. Connie mne toho naučila spoustu a časem jsem zjistila, že jsem v ní našla osudovou parťačku. Rády jezdíme na výlety a trávíme čas spolu. Zkusily jsme i několik sportů - agility, pasení, sportovní poslušnost, canicross, nosework a další. Vše ji bavilo a vše jí také šlo. V tom si myslím, že jsou borderky skvělé - skoro vše, co si na ně vymyslíte, budou dělat s radostí😊 Miluje hračky i pamlsky, je snadno motivovatelná na téměř cokoliv. Ke psům je rezervovaná, kamarády si vybírá a ostatní ignoruje. Nikdy nevyvolává konflikt.

Pojďme si představit plemeno trochu obecněji. Border kolie byla vyšlechtěna v druhé polovině 19. století na hranici Skotska a Anglie. Jak jsem již psala, tak je aktivní, velice inteligentní, obratná a nadšená do práce, která je jí sama o sobě odměnou. Jak se říká: ,,jednou bordera, vždycky bordera”, když někomu sedne její životní styl, už nebude chtít nic jiného. Borderka byla vyšlechtěna pro pasení ovcí a práci na farmě, a tak není výjimkou, že ji tato činnost baví ze všeho nejvíce. Je oddaná svému pánovi a také snadno cvičitelná, ale nesmíme zapomínat, že potřebuje dostatek fyzického a také psychického zaměstnání, jinak vám může tzv. přerůst přes hlavu. Může vám být bezproblémovým parťákem jako je mně moje Connie, ale bohužel se také vyskytují případy, kdy bordery pasou stíny, psy, běžce, cyklisty a vlastně vše, co se hýbe. Ze zdravotní stránky bývají v pořádku, ale stejně jako u jiných plemen, i když se to v chovu hlídá, najdou se jedinci, kteří mají epilepsii, dysplazii a další nemoci.

 

Baddy od Lomu Leštinka (IG: baddyodlomulestinka-boc)

Plemeno Border kolie naprosto miluju - jsou to hodní, pracovití a velmi učenliví pejsci. Ovšem člověk se jim musí věnovat, vyžadují pohyb a potřebují zaměstnat hlavičku. Bohužel někteří pejsci tohoto plemene mají sklony k pasení všeho, co se hýbe (auta, cyklisti, stíny,..) s tím je potřeba začít pracovat co nejdříve. S Baddym jsme tyto problémy naštěstí neměli a řešit jsme nemuseli. Border koliím je potřeba udržovat srst, hlavně pravidelně vyčesávat.

Baddy je papírový pes a celým jménem se jmenuje Baddy od Lomu Leštinka. S chovatelkou jsem byla v kontaktu v době porodu feny a strašně jsem si přála pejska. Posílala mi fotky.. první fotka-fenečka, druhá fotka-fenečka, třetí fotka a zase fenečka, už jsem začínala být lehce nervozní. Potom delší dobu nic a potom fotka a kluk! První psí kluk a bylo jasno.. Můj Baddy! Potom se narodili ještě 2 další pejsci. Gentlemani, dali přednost fenečkám. 

Nejdříve jsme se spolu začali věnovat poslušnosti a složili jsme první 3 zkoušky. Potom jsem se rozhodla díky Baddyho skvělé povaze jít cestou canisterapie. Rozhodli jsme se absolvovat přednášku a kurz společně se zkouškou, kterou jsme zvládli na jedničku. Začali jsme docházet do denního stacionáře, nemocnice, za holčičkou se spinální svalovou atrofií,.. Strašně si vážím a jsem vděčná za to, jak Baddy dokáže být empatický, hodný a opatrný k dětem i seniorům. Několikrát jsem už měla slzy v očích, je to nepopsatelný pocit, když člověk vidí nějaké zlepšení, úsměvy a nadšení. Také trénujeme dogfrisbee, občas jezdíme společně na kole a také jsme složili čtyři zkoušky z dogdancingu a máme svůj první titul. Teď nově začínáme s flyballem. Baddy je také chovný pejsek. 

Musím říct, že jsme společně žádné problémy neřešili. Baddy je opravdu vysněný pes. Jsem vděčná a děkuji, že ho můžu mít po svém boku. Jsem zvědavá, co nás všechno ještě čeká a co nám život přinese.

 

Loki (bez PP) (IG: lokivondog)

Border kolie mám ráda již dlouhou dobu, říkala jsem si, že bych ji jednou jako psa vážně chtěla. Ještě tedy moje srdce bojovalo s plemenem australský ovčák, takže to v podstatě bylo 50 na 50. Psího parťáka jsme měli, byl z útulku a bohužel nás opustil, bitvu s rakovinou jsme nevyhráli. Nu což, přišlo nám, že jsme doma opuštění a že je zde takové divné ticho, a tak jsme se rozhodli, že je ten čas pořídit si nového parťáka. Loki původně Piškot, přišel jako blesk z čistého nebe a byla to láska na první pohled. Jeli jsme si pro něj a opravdu byl perfektní.
 
Není mu ani rok, tedy respektive má 9 měsíců, takže v podstatě už je to velký kluk a dá se říct, že to bude zachvíli i puberťák. O koliích se říká, jak jsou učenlivé a chytré, nooo, dá se říci, že ano, je to pravda, i když Loki to bere tak nějak po svém :-D Když chce tak povel zná a když nechce, tak dělá, že ho nikdy v životě neslyšel. Ale myslím si, že to asi zná každý. Je hodně přátelský a společenský, má rád děti a lidi, ostatní psi a myslí si, že všichni jsou kámoši. Nejlepší hračka je míč, jakékoli velikosti, prostě místo mozku míček. Povahově je super parťák, se kterým je sranda. Rád si hraje, ale to je tím, že je štěně. Aktivní plemeno? No k tomu bych zatím dodala, že Loki rád spí a chápe, že když se zhasne je čas jít spát, většinou padne 21:00 a on se sebere a jde "do hajan". Takže v tomto je zlatý.
 
Ze zdravotních komplikací jsme si zatím nevšimli ničeho úplně zvláštního. Akorát měl kýlu, se kterou byl na operaci. Jinak zdraví je zatím v pořádku a doufám, že to tak i zůstane a nebudeme muset řešit něco vážného a komplikovaného. I když s tím jaké má občas sebevražedné sklony, musím zaklepat, že je vše opravdu v pohodě a nikdy mu nic nebylo.
 
Loki je bez papírů, není z chovné stanice, ale nám to nevadí, je to super parťák a neměnili bychom. :-)
 
 
CHS Somnium Diaboli (IG: somnium-diaboli.kennel)
 
Dixi = Devil's Bride Danaishe 
WiFi - As Fire Somnium Diaboli 
Sam- A Lover Of Poetry Somnium Diaboli 
 
Zdravím, jmenuji se Terka Pajchlová, vlastním borderky Dixi a WiFi a křížence borderky Jessi.
Dixi je z chovatelské stanice Danaishe a WiFi je její dcera, odchovaná mnou. Doma mám ještě pejska Sama ( brácha WiFi,syn Dixi) toho vlastní synovec, ale pracuji a věnují se mu převážně já. Mám tak možnost pracovat se 4 borderky, z toho dvěma 5 měsíčním štěňatama. Moji psici jsou převážně z výstavní australské linie. Člověk by si řekl že výstavní = líný,ale tohle můj cíl chovat opravdu není. Ani jedno zvíře co mám doma se tak nechová a dělat něco, trénovat, hrát si, makat je prostě pro ně velká zábava a milují to. Mají velký drive, krásný pohyb, vůle zavděčit se člověku a exteriérově krásní - to je také můj chovatelský cíl. S rušnými prostředími nemají problém už od štěňátka ( ani Dixi), cestování hromadnou dopravou jim nevadí, ideálně se i uloží ke spánku. Border kolie jsou velice chytré, intenzivní- učí se tedy rychle, hlavně tedy zlozvyky.
 
Jak to všechno začalo?
V roce 2015 přišla do naší rodiny 1. "borderka"( kříženec Sára) pořídila ji sestra svým dětem na zahradu. My se přestěhovali v r. 2018 do vedlejšího domu se zahradou a pejsek tam chyběl, přesvědčovala jsem rodiče na borderku,boderka s PP mi byla zakázána,protože se nechtělo platit,když se nevědělo jestli se pejskovi budu věnovat ( bylo mi 11 let a po zkušenostech co slyšeli rodiče od ostatních,že pořídili a přestali se věnovat to bylo jasné ) vybrala jsem si z inzerátu štěňátko hodinu od nás. Cca ve 2 týdnech jsme se na ně jeli podívat,tak nějak jsme se zaujali navzájem s jednou feneckou ( Jessi), s ní jsem tak nějak vše začala. Jesska je klidnější povahy, rušné akce nebyli pro ně- to jsme odbourali a teď převádíme dětem i starším psí kousky. Povahově je k nim milá,má je ráda,ale není to jak Dixi ,která vyloženě ty děti si užívá i seniory(ona je povoláním canisterapaut na 100%) není to pes co by se mohl zbláznit,poskakal je a byl prostě úplně mimo. Začala jsem se tedy věnovat sportům a poznávala ostatní pejskaře , kteří měli i 2 pejsky... To mě velice zaujalo a když začal covid-19 tak jsem rodiče přesvědčila i na pejska s PP,hledala jsem dlouho,našla jsem ,jenže pár dní před odběrem paní zrušila rezervaci,že mi štěňátko nedá,že se jí nelibim - jistým způsobem chápu,jenže ke komu to štěně se dostalo... Jsem ráda ,že jsem tohle štěně nedostala, bůh ví kde bych teď byla, a že jsem se dostala pod křídla k velice úžasné osobě Míše.Narodila se Dixinka se svým braskou Dexterem. Začali jsme se věnovat i výstavám, výstavy beru jako jednu z nejlepších socializací- opravdu vím o čem mluvím. Dixi vyhrávala své třídy,tím jsem se toho chytla a začala jezdit, Dixa byla úžasná a chovala se krásně,nevykazovala známky agrese, nevyrovnanosti ani když jsem byla pod velkým stresem ( setkala jsem se že i borderky mimo kruh vrceli na psy a ani nic nedělali , nejednalo se o výstavní linie jenom) . Poté jsme šli do prvního vrhu naší Dixinkys úžasným psem O'Neillkem,který je taky camisterpeut a věnuje se sportům,porod zvládla bravurně. Nechali jsme si doma neplánovaně dvě štěňátka - Sama a WiFi. Ty připravuji na společný život,sporty I výstavy.
 
Doma v jednom baráku a zahradě žijou 3 holčičky, mají stanovené pravidla, nevznikají nějaké velké konflikty,Jess Dixinku, když byla malá,vychovala/ nastavila ji pravidla,to stejné dělá Dixi Wifince. Sem tam přijde Sam, všichni dobře spolu vychází a hrají si. 
 
Ke zdravotní stránce- je opravdu důležité odkud si pejska berete a po jakých rodičích. Tady už je to složitější, ideálně aby byl pejsek co nejvíc testovaný a neměl pouze základy pro uchovnění.
Uchovnění je možné pod 2 kluby - kchmpp a bcccz. BCCCZ má svoji databázi za což jsem velice ráda. Světová databáze borderek je anadune,na které mám svoje psiky přihlášené též.

 

Vanda z Lantíkova (IG:borderkolie-roxy)

Štěně border kolie jsem si přála několik let, ale měli jsme už doma psího dědečka border teriéra. Po jeho odchodu za duhový most nám doma moc chyběl zvuk psích tlapek a mé přání se stalo skutečností. 20.8.2022 jsme si domů přivezli nové štěňátko a dali mu jméno Roxy. 

První dny a noci byla v novém prostředí nejistá, snažila se schovávat a někdy „plakala“. Jakmile se s námi sžila a zvykla si, stal se z ní můj velký parťák. Pomalu jsme začaly chodit k trenérce. Nejdřív na socializaci štěňátek a potom na poslušnost. Roxy se učila nové povely velmi rychle. Někdy měla problém se soustředit a udržet pozornost a zajímalo ji všechno ostatní kolem. K motivaci mi sloužily pamlsky a hračky. Trénovaly jsme každý den, protože Roxy se nerada nudí. Když nebyla dostatečně unavená z tréninku nebo delší procházky chytala večerní „raplíky“. Běhala splašená po celém bytě, štěkala a chtěla si hrát. Teď má 21 měsíců a už je klidnější. Aktivitu ale potřebuje pořád. Když měla Roxy 15 měsíců začaly jsme trénovat agility. To ji opravdu baví, a i se u toho unaví. Dokonce už máme jedno druhé místo ze závodů.

Roxy miluje hlazení a mazlení. Je to velmi kontaktní a klidná fenka, přátelská k lidem i psům. Je ale i hodně bázlivá. Ze všeho neznámého má strach a dává ho najevo silným štěkotem (kdo ji nezná mohl by se jí v tuhle chvíli i bát). Jednou se nám stalo, že vylekala celé osazenstvo hotelové zahrádky u odpolední kávy. Zafoukalo, pohnula se tráva u jezírka a Roxy vystartovala připravená nás všechny chránit 😊. 

Dvakrát za rok Roxy mění srst, a to jsou hromady chlupů všude. Trvá to tak měsíc. Pomáhá vyčesávání, ale to moc ráda nemá. Jinak není množství chlupů nijak extrémní. Roxy má citlivé oči, proto máme pořád v lékárničce oční kapky a když je má podrážděné, hned nakapeme. Má také citlivý žaludek. Když sní cokoliv, na co není její trávení zvyklé má průjem. Proto používáme jen vyzkoušené krmivo a neměníme ho.

Můj život s borderkou je plný štěstí a společných aktivit. Borderka vás rozhodně nenechá sedět jen tak na gauči. Pokud se někdy nemůžete sami donutit k pohybu, borderka vás donutí 😊.

 

Ellie Dream of Joy (IG: ellies.heart)

Pred 5 rokmi som prišla za maminou s tým že raz budem mat borderku. A pred 3,5 rokmi sa mi tento sen splnil. 

Ellie bola asi ako každé šteniatko neposedná, pojašená a veľmi zvedava.

Poblaznenie jej stále ostalo, ale už kontrolovanejšie 😂. Vrhá sa so mnou s radosťou do každej hlúposti, ktorú si vymyslím. Je to neskutočný psí parťák. No zároveň je veľmi citlivá, takže keď na ňu niekto zvýši hlas, utiahne sa a ďalej pracovať nechce, preto pri tréningu musím dávať veľký pozor na tón hlasu.

Čo sa týka psích kamošov, tých si veľmi vyberá, nemá rada doterných psov, no keď si ju nevšímajú, sama je doterná🤷‍♀️😂. Má pár psích kamošov, ktorých keď zdialky uvidí alebo ucíti, začne sa strašne tešiť a pišťať za nimi. 

Keďže som veľmi túžila mať psa, ktorý nebude mať problém s ľuďmi, ako šteniatko som ju strašne presozializovala a tak teraz keď na ňu niekto čo i len pekne pozrie, chce sa ísť mojkať, nehovoriac o tom keď na ňu niekto prehovorí a deti tak isto miluje ❤️

Hoci je Ellie pastiersky pes, nikdy nič nepasla, možno je to tým ze má rešpekt aj pred malým mačiatkom. 😅

S motiváciou nemáme žiadny problém, či už sú to pamlsky, hračky, hádzanie lístia alebo moje nadšené výskanie. 

Borderky sú známe tým že sa veľmi rýchlo učia,  tak ako sa naučia aj dobré veci, sa ľahko naučia sa aj zlozvykom, ktoré sa potom ťažšie odnaučajú.

Odebírat newsletter